VAST
Vietnam - Austrálie - Singapur - Thajsko
Vzniklo to bez důvodu. Teda jediný důvod byly opravdu levné letenky... hlavně pryč. A proč ne. Rok dopředu.
Bylo nás pět. Jen po Vietnamu čtyři. Ne proto, že by ho někdo nezvládl, ale proto, že už předtím si procestoval svoje.
Motorky, motorky, skútry, motorky = Vietnam.
Také jsme je měli a nevědomky objeli i pár zatopených oblastí na severu. Plovoucí domy ≠ houseboaty.
Bydleli jsme v hostelech, učili studenty anglicky v jazykovce, opravovali motorky, trénovali parkour s místními, opravovali motorky, často seděli na malých plastových židličkách někde v ''restauraci'' a zase opravovali motorky – tak nějak vypadal náš typický den ve Vietnamu. Samozřejmě nesmím opomenout ani šváby a všemožné druhy hmyzu, PhoBo a bambusovou pálenku, nekonečné cesty a vyčerpání, promočení seshora zespoda, neuvěřitelné vlhko a teplo, buvoly a rozsáhlou zeleň jak v přírodě, tak ve městě.
V Austrálii jsme zjistili, že je docela zima. Já šel surfovat na Bondi a nebylo to nic moc. I v neoprenu. Ale výhled od kámoše z balkónu s tím, že v jinou sezónu jim ve výhledu na Bondi skáčou velryby nebo cosi bylo vskutku pohádkový.
V Blue mountains bylo pro změnu horko, ale ne to vlhké horko. V korytu řeky/potoku se nám pak otevřel výhled na neskutečný outback a nad námi skřehotala snad tuna pestrobarevných papoušků přímo nad vrcholem vodopádu, kde jsme zrovna stáli.
V Singapuru jsme se dostali až na dohled od nejznámější budovy Marina Bay Sands. Do cesty se nám připletla řeka, která v tom horkým vlhku dobře posloužila, dokud nás nevyděsily místní vydry. Umělé a neumělé stromy v parku byly okouzlující a v noci jako z filmu Avatar. Škoda jen že nereagovaly na dotyk. A tak pár dalších dní jsme strávili zde. Zažili jsme snad všechno, včetně místních oslav, kde nad městem lítaly stíhačky. Místní parkouristé nám ukázali, kde a jak trénují a vzali nás na jejich oblíbené parkourové spoty, kde jsme pořádně zatrénovali.
Jen co jsme přiletěli do Bangkoku, tak jsme letěli zase jinam... na ostrov. Teda k němu, tam jsme museli lodí. Na Phi Phi. Turistické ale krásné souostroví, které vás naučí mít opice rádi nebo je nenávidět.
V čase mezipřistání jsme byli ještě v Kuala Lumpur, kde jsme se čirou náhodou dostali na mrakodrap hned vedle Petronas Twin towers.
USA
Tvořit content v New Yorku?
Taková nabídka se neodmítá. Hlavním účelem tohoto ‚,výletu’’ bylo nafocení a natočení nových kolekcí brýlí Carrera, Tommy Hilfiger a Fendi pro Fokus Optik.
Musím říct, že v takovém městě bylo nespočet možností, kam se vydat, a do našeho denního harmonogramu se obvykle zatoulalo několik dalších míst.
Central park, Flatiron, Rockefeller, Grand Central terminal, Empire state, Socha Svobody, Veřejná knihovna, Times square, Broadway, Dumbo, Brooklyn…
USA
Edit na roadtripu
V roce 2019 jsem měl možnost procestovat více států USA během jednom roadtripu. Cílem bylo posbírat propagační obsah na sociální sítě pro Cashwarriors a pořádně si to tam užít.
Začínali jsme v LA, pak San Francisco, Yosemity, Death valley, Las Vegas, Grand Canyon, Phoenix a nakonec Dallas.
Jak teda vypadá edit fotek a videí v časovém presu takového roadtripu? Jde o menší přípravu a dobře si rozvrhnout den, aby se stihlo vše, co se stihnout má. Ideálně mít nachystané nějaké presety nebo LUTy, které stačí jen minimálně upravovat. Potom vybrané lokace a hudbu, a harddisk na průběžné zálohování dat a rychlejší chod počítače. Střih videí na většině notebooků není to nejlepší řešení, ale někdy to holt jinak nejde. Malá obrazovka, pomalejší náhledy, touchepad, bez numerické klávesnice, přehřívání. Stejně tak foťák může dost trpět na podobných místech – zrnka písku, sůl z moře, vysoká teplota (v Death valley ten můj volal o pomoc po deseti minutách).
Edit vizuálů je s únavou ještě těžší, zvláště pak když se stříhá po nocích nebo v autě. Ze zkušenosti nedoporučuji, vypadlo mi pár pixelů na obrazovce, když jsme jeli po hrbolaté silnici.
